vzpomínky zůstanou...-)
Dovolená snů...
loňská dovolená byla tak toužebně očekávaná,že jsem to nemohl již vydržet,a stále jsem přehraboval cajk s potřebami a jednu věc vyhodil,druhou dal zpět..prosatě jsem už z toho blbnul,už sem se viděl u vody..Znáte ten pocit,už už by jste tam chtěkli být,ale museli jste ještě čekat..Ale poté stála za to,za 5 a 1/2 dne nachytáno přes 160 ks ryb všech druhů..,prostrě jako o závody..Cejní 40+,líni 30+,amurci cca 40 -50,no a nesmějí ve výpočtu chytaných ryb ani kapříci,kůliva kterejm jsem tam speciálně jel..
Po příjezdu zakrmení prakem,na š'nůrku...druhý den jsem započal lov na fedeer - cca 10 - 12 m od břehu,..neskonalé ,jedna ryba za druhou,v všechny možné..Dokonce se přijel podívat i bratr zlatý jesen,měl jen 42 cm,ale překrásná rybka..Poté tahalo vše,co snad plavalo.Zlepšilo se to ještě více,když jsem 2 den vzal dceru do loďky,guličky a jel si udělat krmnou lavic pro kapry..Fungovalo to,cca asi po 3-4 hodinách začali jezdit kapříci,cca 45 +...Nej kapříka jsem měl 71cm..nevadí že tam nebyl trofeják,vůbec..prostě nádherné chvíle u vody,parádní relax...
Nejel jsem si sem pro zvednutí osobního ega,ale prostě si jen klasicky zarybařit,pokochat se,odpočinout..jeden klacík na gule a druhý se střídal na fedeer a na spláveček,prostě paráda...A až tam letos pojedu znova,tak si zcela jistě přibalím proutek na vláčku,protože vím kam s ním a na co jít..-)))Ale bude mi stačit,když si chytím pár kousků,popotahám a pustím...je tam opravdu božsky...A kdyby se mi tam podařilo zapřáhnout holdegrona,ani by nemusel bejt velkej,byl by to vrchol mého snažení,třešínka na dortíčku,..-))a že mám dortíky moc rád..-)))))
Další etapa mého vývoje..-)
Období po .......
No,nebylo to taky jednoduché..Oženil jsem se,byli děti a jezdil jsem méně po rybách,ale o to byli krásnější zážitky,a i pěkné úlovky...
Bydlel jsem v Žatci..Tudíž příležitost k vodě velká,jelikož jsem měl řeku Ohři pod nosem,cca 50 metrů a na Nechranice 15km.Na řeku jsme chodívali pod klubovnu MO,ke koupališti,kde na rohlíček a kostičku chleba nádherně brali parmy., žádní giganti,ale nádherný 60-75 cm kousci,nádherní, bojovní a krasavci..Někdy jsme jich ulovili několik denně,když byly při chuti,ale také jsem neměli ani záběr,ale za ty chvíle u vody to stálo za to...
K Mitopu jsme chodili na kanál,kde se dali chytit krásní kapři,a nejen ti..parmy,okouni,tloušti,pstruzi duháci..byli to nádherné časy..Také jsem chodíval na Zlatý potok v Dobříčanech,kde byli nádherní tlouštíci a když vyjeli z řeky kapři,tak to bylo neskutečné,zdolal jsem tam i kapra 67cm,což na takovou vodičku byl skvost..Nádherní úhoři,u chmelnice za elektrárnou v Trnovanech ,na které jsem chodíval s vynikajícím člověkem,férovým chlapem a kamarádem,s bývalým tchánem,s Robertem..také jsem se tam seznámil s dalším vynikajícím člověkem a rybářem,kamarádem,který mi také v mnoha věcech u rybařiny otevřel oči, a jiné obzory v tomto pozdním čase a tím byl vynikající hokejista,Jarda Šíma...Chodívali jsme spolu i s Robertem na tlouštíky,pod tankodrom,kde mívali stanoviště a ležérně se vyvalovali...prostě další kus životní dráhy rybařiny,nové poznatky,rozšířené obzory,plno novinek,zvláštností na danou dobu...
V této době jsem započal i muškařit,což blo pro mne něco nového,záživného..Zde jsem se naučil nějaké ty finesy od dalšího kamaráda,Pepu Záreckého,který byl vášnivý muškař...Začalo se mi dařit,nejtěžší bylo vždy dostat správně mouchu na vodu tak,abych si nepoplašil rybky a aby krásně padala...Úlovky jsem měl průměrné ,když jsem ryby nalovil,málokdy jsem si je bral,protože ryby skoro nejím..nej..ryby jsem měl lipana 49cm,.překrásnou to rybu,která patří zpět vodě...Poté ale přišly nějaké zdravotní komplikace,lékař mne vyhnal z vody ven,nějaký čas jsem to ještě zkoušel na břehu,ale to již nebylo ono a nějak jsem to neustál,vše od muškařiny prodal a začal se opět věnovat kaprům,těm mlsnejm drštičkám,kteří mi připravují dodnes nejedno překvapení..-)
Pokoření rybařiny,mezinádrodní průšvih a něco navrch..-))
Umění rybařit,opravdu není vůbec lehká záležitost...
Jak jsem již dříve vzpomínal mého učitele,Jozífka Rosu byl to nebe volající dobrák.Prý aby mi to lépe šlo,tak že mi sehnal teleskopy..Na tehdejší dobu to byla vymoženost,něco extra a kdo je měl,byl také někdo..Josífek dělal u st.lesů panského kočího p.řediteli a cestovali dost nejen po republice,ale na tehdejší dobu i po venku..tenkrát přijeli z Německa,kde navštívili rybářství,které v té době a tam bylo úplně někde jinde než u nás..tam mi Josífek zakoupil 2 teleskopy,3.30m,krásné,moc se mi líbili,hnědá barva a byli od fy Shakespeare..namontoval jsem si na ně Roeny malé,pasovali tam akurát a začal jsem s nimi jezdit(na pionýru-pařezu)k vodě za kapry..
No,..než jsem si zvykl že to nejní dvojdíl Lipno,trvalo mi dost dlouho a taky mi díky tomu uniklo mnoho a mnoho nádherných ryb a to dokonce i trofejních,hlavně kaprů a línů,okounů.kteří u nás na lomu byli překrásní...Vzhledem k tomu,že ryby se u nás jedli akurát na Vánoce a tak max.1 - 2 x mimo toho do roka,měl jsem to jednodušší a bezproblémů,zda brát či nebrát rybky...Ale mrzeli mi ty krásné ryby o které jsem přišel..Fotky se tenkrát Pionýrem-zn.foťáku hodně špatně dělali a tak jsem o své úlovky,popř.nějakým dokumentem ochuzen,ale o to více to mám stále v srdci a moc rád na to vzpomínám.Navíc k tomu,když jsme měli opravdu partu v naší MO,kterou za celá léta nezažil,jak byla skvělá..já tam byl benjamín.mezi mnou a druhým nejstarším rybářem bylo rovných 17 let a užil jsem si své..ne že by mne šikanovali,ale kde mohli tak mne poťouchle vyváděli nějakou lumpárnu a pod.Ale na druhou stránku mne brali sobě rovna,nebyl jsem nějaký aucajdr,ale rovný s rovným.měli nade mnou doslova se dá říct patronát a kde mohli,tak mi radili,pomáhali,ale také přišli ať jim já poradím, co a jak jsem vykoumal,že mi to jezdí,jak to mám vymyšlené..To mi těšilo,že asi nejsem pro rybařinu ztracený případ a dávalo další sílu a chuť pokračovat.
To,že jsme tenktár chytávali hlavně na vařený bob,hrách,kukuřici,brambor,kolínka,nebo dokonce vařenou pšenici,neblo žádné tajemnství a úspěchy se dostavovali.Chytali jsme krásné kapry 60 -80,občas se vyloupl i větší,úhoře 80 +,štiky okolo metru,candáti 70+ nebyli zvláštností..také jsme je chytávali candáty na polystyrén - prošít rybičku,olůvko okolo 15 - 25 gramů,slabý vlas,kousek od břehu nahodit,před špičku kostičku polystyrénu a jak se rozjel - prd mu ji..a skoro vždy,když jsme ho trefili,tak to měl na krajíčku,chytávali se na jednoháček jedině,nikdy na 2,3 háčky..Štiky jsme chodívali chytat přes rákos-kousek suchého rákosu,tak cca 10 cm,prošili místo barevné kačeny,malá rybička-okounek či plotička,nebo hrouzek a bylo to..také to velice dobře fungovalo,neměli štiky takový barevný cirkus,nebrali to bázlivě,ale naopak s větší jistotou a s menší opatrností..A už tenkrát jsme je chytávali na jednoháček,silný vlas-návazec cca 45 - 55 cm dlouhý a průměr okolo 0.50 - 0.60mm,občas se někdo našel,kdo tam dal kotvu,ale to opravdu byli vyjímky...
Moje začátky..-)
I. část
Začínal jsem kdysi jako malý kluk,
a nebyly to vůbec lehké počátky,toho mého rybaření,jenž se mi tak vpilo do srdce a duše,že už bez něj nedokáži být.Bylo mi nějakých 7 let,když jsem s kamarády začínal na pstruhovém potoce,se špulkou vlasu zn.Silon,který jsem měl protažený dírkou v kapse,na konci háček výroby "domádo"nad plynovým sporákem ,ohnutým špendlíkem kombinačkami..-))Toto byl můj vůbec první počin..Proč?..prostě kuci a chtěli jsme to zkusit a hlavně - ochutnat,jak chutný je pstruh...doma ukradený nějaký ten rohlík a vyrazilo se,kam jinam,než pod splav..Tam byli tutově,neboť jsme to již měli obšancované,vyhlédnuté..dírou v kraťasech pustit ven háček po noze,stoupnout si na břeh,odmotat kus ,navlíknout na háček kus rohlíku a hurá!!
Zadařilo se,chytili jsme pěkného pstruha,pak ještě dva a tak nám je segra doma upekla,nám to náramně chutnalo,tak příště hurá znova..Jenže!Byli jsme odhaleni jedním postarším člověkem,který byl pstruhař a vědělo se o něm,že nikdá nic nechytil ,tak si nás vyčíhal..Lapili jsme krásného pstruha,měl skoro 50 cm,byl to tenkrát nádherný kus..počkal až jej lapíme,pak na nás zavolal policajti..Ti nás drapli,vynadali nám,odvedli domů(naši v práci),pstruha mezi tím segra upekla,my ho snědli..Přišli naši z práce a byl rachot-policajti se stavili v práci u našich a vše vyzvonili s tím,že si nás i oni už všimli,ale nechávali nás bejt,protože jsme přeci jen kuci,k těm lotroviny patří..ale že by bylo lepší,kdyby jsme měli lístek rybářský,aby byl klid.-)A proto jsem vznesl dotaz,zda bych nemohl dostat rybářský lístek!
Když jsem tohle doma přednesl,odpověď byla jasná..ještě tejden sem si nesedl ve škole na prdel,jak sem jí měl modrou..-)))Ale pak asi za dva měsíce jednou tátá povídá"oblečte se,jedeme na vejlet,jedeme se podívat do Krnova a okolí..vyjelo se,dojelo se..pokoukalo a táta,že ještě skočíme do jednoho krámu,ať du s ním..My přišli do rybářských potřeb a mě oči přecházeli,co vše jsem viděl a ani nestačil hltat,srovnat si vše v hlavě.A najednou táta na mne:jakej by se ti líbil prut..a mě padl tenkrát do oka štípaný bambus,3.60,s dřevěnou a korkovou rukojetí a k tomu naviják,tenkrát super naviják -stabil..Táta koupil ještě nějaký ten malý podběráček,háček,vlas a nějaký ty drobnosti a jelo se domů...Doma mi táta se slovy:TAK!Tady máš prut a vše potřebný,přihlásil jsem tě do ryb.kroužku ve škole a už tě nechci vidět na potoce!.To byl pro mne šok a doma nevěděli,že maj kluka.Já to vše hltal plnými doušky a nevěděl,co dřív se učit,zkoušet..
Přišli první chvíle u vody s vedoucím,první nádherný okounek 35cm-první ryba..já samozřejmě na vrcholu blaha a že vše umím..-))Hodně rychle ale jsem se vyléčil,když jsem to sukoval,trhal,motal a kolikrát brečel jak želva,že toho nechám,že to neumím...A tenkrát táta dostal spásný pro mne nápad,dát mne do učení rybařiny k p.Josífkovi Rosovi ,který chodil na ryby a s tátou se znali.To byl pro mne neskonalý,učiněný dobrák,trpělivý učitel,který se mnou prodělal všechny neúspěchy,ale i první úspěchy...Ve třídě v koužku nás bylo 27 kluků,na konci 9 třídy 5 a po 1.ročníku na učňáku jsem zůstal sám...A rybařím dodnes..Jsem ročník 60,takže si to spočítejte..
Samozřejmě přišly první úlovky-nějaký ten kapřík,okoun,plotice,úhoři,také amur..a později i ta štika...Nebyli to žádné obří ryby,ale pro mne v danou chvíli ano.Josífek Rosa mne naučil,jak správně s rybou šetrně manipulovat,jak ji vylovit z vody..Neměl to se mnou vůbec lehké,byl jsem prostě kluk a taky paličatý...Ale vydržel tohle všechno,ty moje nálady a časem jsem se mu odvděčil tím,že jsem v mých nějakých 16 - 17 letech už dokázal u nás na lomu chytit pěkného kapra ,největšího tenkrát 78 cm a 12kg..Z toho měl největší radost a tím spíše,že se mi to povedlo,kdy jsme u vody byli společně,že jsem mu dokázal,že mne něco naučil..Chtěl bych touto cestou na něj vzpomenout,poděkovat mu za vše krásné,co mne o rybách naučil a rybařině,protože už se na nás dívá shůry a není mu dopřáno vidět to,jak se mi daří nyní..
II.
Probíhající část puberty se na mě chvilkově také podepsala a to v tom,že někdy jsem dost laboroval,zda jít na diskárnu se lepit na žhavá dívčí těla,či jít na fishky..-)Ale z 99% případů to vyhráli rybky..-)začal jsem různě experimentovat,zkoušet novoty a nejen chlapi,ale i naši ze mne byli na prášky..pomyslně..To jsem vyráběl různé plovátka na hladinu ze stříkaček,abych mohl lépe chytat amury a kapry z hladiny,odléval do vyfouknutých vajec vosk ze svíčky,aby plovátko bylo větší,těžší,ale plavalo a plno dalších"zlepšováků".Naši ze mne už rostli,ještě že jsem to mohl vyrábět v dílničce,kde mne nikdo nerušil a mohl jsem vymýšlet ptákoviny...No,některé výrobky se ujmuli a měli docela úspěch,kdy jsem na to voskové vejce a kus chleba z hladiny sebral kapra asi 70cm,a mého nej amura,který měřil 76 cm..ale taky jsem to takto zkoušel na zubatou a také se jedna větší podařila,ta měla rovných 80 cm..takže se dá říct,že mičurinské pokusy se neminuly účinkem..Stréc Rosovic,když některé pokusy viděl,tak se chytal za hlavu ale posléze,vida úspěchy,započal také s experimenty a najednou se toho chytili i ostatní chlapi z organizace a byl z toho hit u nás na vodě...třeba další můj vynález byl v lovu úhořů.-))to mne málem ukamenovali,protože to tahalo jako o život a pěkné kousky,skoro vše bylo přes 80cm..pěkní kouskové..Tady finta spočívala v tom,že jsem cca 1 cm silný plátek tvrdého sýra nařezal asi na 1 cm široké proužky,celé zalil mlékem a nechal asi hodinku nasávat mlíčko do sebe..Poté jsem to nechal na sítku odkapat,dal do pytlíku a hurá na ně..U vody kostičku tak 1 x 1 cm a bylo to..Ze začátku nic moc,ale asi po 4 dnech na tom samém místě přišel první had,posléze druhý a už to šlo..samozřejmě jako nyní,už tenkrát existovaly masařky,a možná jetě větší než dnes..Když viděli,jak decimuji vodu sejrem,tak se mi tam nastěhovali...Já nedbal přesedlal jinam a za nějaký čas jsem tahal i zde..Tak jsem dělal čestné kolečko okolo lomu,pokaždé jinde...Ale fungovalo to statečně a ještě i dnes kolikrát to zkouším na řekách,či u nás a také to funguje,byť ne v takovém rozsahu,ale jde to...No vymýšlel jsem co se dalo už tenkrát,jak ryby přelstít...Taky jsem zkoušel přes cukr - na vlase udělat smyčku,protáhnout matkou,do smyčky dát kostku cukru a byla paráda..cukr se rozpustil,matka odpadla a vlas s návnadou byl připraven,krásně volný,ale todle nebylo ono..
Samozřejmě,že mne postihly i nezdary,neřku -li tragédie..Krásný,nový proutek sona,2.40 m,7 - 15 gr,nádherně modrý,nový naviják Roen-menší a nástraha brambor jako pingpongáč...Chlapi měli opět bžundu,ale já věděl proč to tam dávám,na ertepli to kaprsonům moc a moc chutnalo..Dlouho se nic nedílo,vycházející sluníčko mne začalo uspávat a najednou prásk!Rána jak z kanonu!Prut směrem do vody,ohnutá špica,já rozespale přisekl...Neměl jsem povolenou cívku dostatečně a jak to kapr vzal a upaloval,tak mi přes vidle urazil 2 očka a tím pádem jsem byl v troubě..Chvíli jsem jej držel na prutu,byl to tah jako od parníku,ale pak to udělalo lup a z dvoudílu najednou byl třídílák...Moje hloupost,sluníčko udělalo své a ryba jak stodola byla fuč a rozšlapanej klacek..také se mi takovéto kousky dařili a nejednou..-)))Byli to nádherné začátky,moc rád na ně vzpomínám..-)))
Na jeden vzpomínám obzvláště moc rád..-)))
Bylo mi sladkých 17,..naši mne pustili na ryby o prázdninách s chlapama z MO od nás na Rozkoš na ryby..byli jsme tam týden,tenkrát ryby nádherný,bralo to ..a já tam přišel o své panictví..Bylo to v kempu,spali jsme pod stany,vedle nás byli nějaký mldadší manželé,něco okolo 30...Ráno jsme vstali,nahodili a tahali rybky..Po snídani onen manžel děl,že se jede podívat do města,a nakoupit..manželka zůstala ve stanu sama..Teplo bylo od samého rána,vymetená ,modrá obloha..,my všici jen v kraťasech.Šel jsem nahazovat a najednou cítím,že někde držím.Otočím se a průšvih,já chytil hákem jejich stan a hák prošel až dovnitřku..Tak tam jdu,položím prut ke stanu,a volám jestli tam někdo je..bylo ticho,nikdo se neozýval,tak jsem stan rozepnul a vstrčil tam hlavu,abych háček vybagroval ven z plátna:A zůstal jsem čučet jak bejk na červenou! Panička seděla nahá ve stanu,nohy od sebe,v ruce sukýnku a byla vykulená jako já!Já jen blekotal,že tam háček-musím vyndat..najednou se rozesmála a že to nevadí ať si ho vyndám..-)Tak já vlezl ještě víc do stanu a bylo vymalováno!Ona si mě přitáhla a než jsem se nadál,tak byl kocour v troubě a já tak získal svoji první zkušennost! Když jsem vylezl,červenej až na prdeli,chlapi se řehtali jako koně,panička vylezla ven taky a v pohodě,začali jsme se smát všeci,pozvali ji na kafe-nabídku přijala,když dojel ten její,tak už mu smažila kapra na roštu,ten byl spokojený,v pohodě a tak jsme tam společně doklepali vejpravu a já strach,jestli se to nedozví.. aby mi neudělal z obličeje rožnovský cimbál..-))Ale vše proběhlo v poho,už decentně..Završili jsme rybařinu bouřkou a odjeli spokojeně všici domů...I takové věci se přinatrefili ,holt se stalo a nedalo se to vzít zpět!A abych byl upřimný,ani bych to neměnil..-))Byť je tomu už dlouhý 32 jar,ale nezapomíná se,je to jako včera..
III.
Moje toulky vodní říší...
Zde na těchto stránkách najdete to,co mne ať již pěkného,či nepěkného potkalo při mých toulkách přírodou po řekách,rybnících,či přehradách.
Nečekejte nikdo,že zde naleznete nějaká dramatická vyvrcholení,rozuzlení čehosi,..ba naopak..Najdete zde právě jen to obyčejné,krásné kouzlo rybařiny a vše,co sebou nese.
Začnu ale neobvykle,jinak než je zvykem a to - od současnosti pohledem zpět do minulosti.Možná Vás to překvapí,ale právě tímto způsobem se mi možná podaří si vzpomenout,na události,v šedi dalších a dalších zážitků na zapadlé chvíle,na ty dobré rybáře,se kterými jsem se za ta léta setkal,kteří mi otvírali oči,srdce a duši k rybám a měli mi co dát do dalších počinů..
Nepopírám,a přiznám se k tomu otevřeně,že jsem několikrát v životě byl tak naštván na ryby,a rybařinu,že jsem s tím chtěl seknout..Vždy jsem ale po nějaké době,kdy jsem si to nechal projít hlavou,či to probral s mými "učiteli"dospěl k závěru,že přeci jen je na té rybařině něco krásného,co mi dává nějakou vnitřní sílu,nějakým záhadným motorem mne žene zpět do tajů rybařiny a nutí to znovu a znovu zkoušet,objevovat dosud pro mne neobjevené,překrásné okamžiky dalších zklamání,ale i první úspěchy...
Posledními úspěchy pro mne byla výprava se synátorem na soukromý rybník,který je rozlohou cca 6 ha,nádherně zarybněn krásnou rybou,v klidném prostředí ,v čistotě a přátelsky laděném duchu s ostatními rybáři,kteří rovněž chtěli zažít krásné a klidné chvíle rybařiny.
Při příjezdu 30.4.09 jsme soudili,že nám bude přát celou dobu jak počasí,tak i náš patron,Petr....-)Ale po postavení biwi,usídlení se,nahození,prokrmení jsme počali mít nedůvěru v počasí,vidouc kumulující se temná mračna nad našimi hlavami,od směru Temelín.,což .nevěstilo to nic dobrého pro nás,ani pro ryby.Ale doufali..a asi málo,neboť úderem půl sedmé,jako by se otevřelo samo peklo.Blesk stíhal bleks,obloha hrála všemi barvami,které jsou snad dostupné na škále berevnosti,hrom stíhal hrom,zvedl se doslova větrný uragán a obloha vypustila první kapky deště,jenž vzápětí se proměnili v kroupy jak hrachy..Prostě boží dopuštění..Tento zážitek nás provázel až do raních hodin,kdy se okolo čtvrté raní počalo nebe uklidňovat,uragán ustával..První chvíle,kdy vše utichlo,jsme se ani neodvažovali vystrčit kotrby z biwi,nechtíc vidět spoušť.Ale byli jsme mile překvapeni..
Stojany stály kde měli,proutky v nich-v pořádku,jen nějak chyběli ty ryby..-)Ale byli jsme rádi,že máme vše za sebou,že jsme vyvázli bez potrhaných biwi,promočených,že zázemí vše vydrželo zcela bez úhony,v pořádku.Hnedka nám to dodalo chuti do dalších aktivit.provedli se prvotní obhlídky napáchaných škod na majetku vlastním,i na revíru a shledajíce,že je vše O.K.,započali jsme další lov.
Co poté předváděl synátor,mne doslova v skrytu duše deptalo,byť jsem mu to moc přál....byla to jeho první(a naše společná)velká výprava za velkými rybami...
No dával mi prostě na prdel,jak to šlo-).Nejprve dostal na háček kapříka 48cm,poté 52..a s dotazem a co děláš ty?a se smíchem jsem mu odpověděl,že jsem přijel relaxovat, na ryby s ním a že rybky jsou až podružná zábava.Jen se culil dál žertoval.V noci mu přišel krásných 65 cm kapřík a k ránu nádherných 69cm..a opět,co děláš,proč nechytáš jsem mu odpověd,co předtím.Přes den jsme plnili statečně normy zásobování,neboť oněch 6 bifteků,6 kotlet,několik klobás, a dalších a dalších laskomin se muselo zkrmit..-))a jako vedlejší produkt jsme přehazovali proty,líčili na kaprsony a ve chvílích,kdy jsme neprováděli žádnou činnost(a nespali),tak jsem synátora něco málo učil z toho co umím,jak vázat háčky,jak koule či pelety,závěsy a plno dalších maličkostí,které je nutno znát,aby se mohl snažit přelstít nějakého toho velikána.A podařilo se mu.Opět v noci následoval krásný ryk hlásiče a kapr-lysec,nádherných 70,cvalík jako hrom..netrvaje dlouho opět jekot a opět nádherná ryba..69cm..No prostě mu to jezdilo,a já stále bezrybka..-)
Nejvíce humoru měl,když jsem se rozhodl přehodit a vymyslet nějakou fintu na kapry a na háčku se mi klepal kapřík cca 25cm..šok i pro mne,neměl ani sílu hnout 60 olovem..to už šlo do tuhého a smích byl neskonalý..-)Já se slovy na rtech:však počkej,ještě nejni konec,já ti to ukážu,jak se chytají velký ryby,jsem přehodil,netuší,co se bude následujících 24 hodin dít..Největší sranda ale byla v tom,že po celou dobu lovu jsme oba dva chytali na to samé,na stejné návnady vyjma jednoho případu,kdy chytil kapra na chleba..To byla otázka:Tatri,co tam mám dát,ono to nic nedělá..Já se smíchy mu povídám:tak si ukroj dvě kostičky chleba,dej je střídami k sobě a zapíchni je nějakou trvdou foukačkou..tak jo,uděláno,nahozíno a netrvalo dlouho a .. kapr zmíněných 69..smích až do košic bylo slyšet a opět otázka co tam dát,řka : dej tam třeba kouli sl.pomeranč,já ji tam mám taky a vidíš to,stále nic...jo..Lup..nádherných 90cm...a tak to bylo celou dobu,co jsem mu poradil,nahodil-vytáhl rybu a já stále nic..v duchu si říkám,že to nejni možný,jemu to jezdí a já stále prd,a máme to snad 3 m od sebe..ale nepřestával jsem doufat..najednou nesmělé píp ..a pak hukot,jekot hlásiče..nádherných 69 kapr,..poté následovalo opět stejné..pííp a krásných 71..a synátor nic a ptal se proč..Povídám:však sem ti říkal,že ti to ukážu..-)chvíli byl klid jako před bouří,tak jsme využili na doplnění sil pořádným soustem..-) a vyčkávali..povídám:už asi nic nebude,zejtzra odjíždíme,tak už asi nic..ale nebylo nám přáno se vyspat v klidu u protků..asi o půl čtvrtý ráno rachot jako na starým mlejnským kole,jekot,hukot hlásiče a jízda jako parník..Když jsem přisekl,málem jsem šel do kolen...tah jak bejk,ani se semnou nemazli a směr hluboká voda..Míra jen koukal a ptal se,jestli tam sou ponorky..-)no..boj to byl přenádherný,opravdu jsem si to vychutnával, noční souboj má nějaké to kouzlo navíc,než denní zdolávání..nechtělo se mu vůbec ke břehu,ale asi po 15 minutách přetahování bylo cítit,že již slábne a docházejí síly..Po zdolání ke břehu,podebrání do podběráku,se Mírovi podlomila kolena a se slovy:to tady jsou takový velký prasata vyžraný?..-)mi jej pomohl odnést na podložku k vyfocení..zde jsme provedli řádné změření,zvážení a váha nám ukázala:87cm a 13.70kg.Takže jsem si o dva centimetry zvedl rekord,na váku ale ještě kulhám o 2 kg..Ryba ale opravdu přenádherná,ryba jako z alabastru..ostatně,jako všechny,které tam plavou...
No spát jsme už nešli,měl jsem ještě jeden záběr,asi po půl hodině,ale vyřízl se..Soudě ale dle tahu,mohl být přibližně jako zdolaná 87 ka..nevadí,alespoň máme další důvod opět na ně..Musím výpravu zhodnotit jako vele úspěšnou,co se týká naší společné výpravy a i zdolaných ryb..opravdu krása,povedlo se a na podzim již plánujeme další výpravu za zdejšími mohykány..Správce ani nechtěl věřit,že tam je tak krásný kapr..Před dvěma lety je tam chycen zatím rekord 95cm a 17kg,todle je zatím druhý největší,takže máme před sebou další metu,která by mohla padnout..A již víme,jak na ně,co na ně platí,jak je musíme překabátit,abyjsme alespoň nějakou tu rybku opět dostali na prut...
Víme také,že to není jen o tom,přijet k vodě,usídlit se,nahodit a čeka..ale musí se kombinovat,přemýšlet a vymýšlet..Ten,kdo tutio vodu zná ví,že jsou tam raby velké a nádherné,a že to také není zrovna dvakrát lehká voda..Současně s námi tam byla parta,která nachytala asi 3 - 4 více ryb jako my dva,ale nedostali se pře 70cm...my 4 x a s nej..87 jsme to završilili..porovnáme -li nástrahy co jsme měli k dispozici my,co měli chlapy,určitě jsme udělali dosti silnou reklamu klasice,koulím od Tb,na které jsme skoro vše chytili..kluci měli mrtvolu,a další,nám se prostě zadařil ten správný tah a šáhnutí do toho správného sáčku,ke správnému vyrobci..a musím konstatovat že rčení - co není renomovaná firma,co nestojí nad 200kč je brak se ukázalo jako zcela totálně postaveno na hlavu... neboť renomovanou firmu přechytalo co do velikost s přehledem..parťáci měli jednu rybu 69cm,jinak okolo 65cm vše,my měli 4 x 70 a výše a jednu 87ku,takže si tohom ceníme dvojnásob..navíc to byli skuteční profíci,my jen obyčejní kapraři,co to zkoušeli na kuličky také..-)
Byl jsem na podobné výpravě i asi o 3 týdny dříve,na samém revíru,počasí bylo pěkné,jen rybky nekousali a nechtěli vůbec,ale vůbec komunikovat..Kamarád David jako vždy mne dopstal,lapil nejvíce ryb a také největší a tak mu po zásluze patřila ta zlatá a stříbrná,na mne zůstala pouze bronze,ale já si ji cením stejně,jako by byla zlatá..



















